Emoční (ne)stabilita
Nedávno mi jeden kamarád připomněl jeden krásný příběh, který už jsem dříve slyšela, ale jak to tak bývá, cestou už někde zapadl...
Je o rybáři, který žije v malé vesnici a který má syna, který mu pomáhá (trochu to zkrátím :-)).... Jednoho dne se syn zraní a všichni z vesnice ho litují, ó jaké neštěstí, kdo ti teď bude pomáhat? A on říká, štěstí, neštěstí, to ukáže čas, uvidíme. A opravdu, za pár dní začne válka a všichni mladí muži musí narukovat, jen rybářův syn ne, protože díky své zraněné noze nemůže bojovat. A celá vesnice mu zase říká, ó, jaké ty máš štěstí, tvůj syn nemusí narukovat...a on zase řekne, štěstí, neštěstí, to ukáže až čas, uvidíme...
A pointa je vlastně v tom, že ten příběh nikdy nekončí, stejně jako naše cesta životem...někdy se nám něco povede, a je to super, oslavme to a užijme, ale život jde dál a za chvíli přinese hned něco jiného, a dříve nebo později se něco nepovede, a to je taky v pohodě - záleží na nás jakou reakci si v tomto případě osvojíme - mě přijde nejlepší, podívat se na to s odstupem, ze svého středu a říct si, jak bych to chtěla jinak a jak to příště můžu udělat jinak.
A v čem je ta emoční (ne)stabilita?
Dříve jsem byla jako lidi z vesnice - velký propad, když se něco nepovedlo, katastrofa, konec světa, a když se něco povedlo, bylo to moc fajn, často i velká euforie, která se mi líbila, ovšem bylo to pořád takové nahoru a dolů, jako plout na loďce na rozbouřeném moři...
Postupem času, a tanec na tom má nemalou zásluhu - hned vedle života :-) - jsem zjistila, že další možností je procházet těmi situacemi a být ukotvená ve svém středu...že se už nemusím každým zážitkem nechat vyhodit ze sedla, ať už do závratných výšin nebo temných a studených hlubin, že své hlavě, která často bije na poplach a snaží se dát všemu hned nějakou nálepku, nemusím úplně všechno věřit....že stačí jít do těla, situaci pustit, poodstoupit a jen ji vnímat - podívat se na ni znovu, jen z jiného místa - a víte, co jsem zjistila? Že v tom těle je mnohem více bezpečí než by si má hlava kdykoli předtím myslela.